Rozhodovací úlohy mohou mít dvojí charakter:
1. Úlohy, které vyžadují vklady prostředků –jestliže firma jedná o tom, zda někam vložit peníze, pak předpokládá, že ji daná investice bude poskytovat také určitý přínos. Je důležité vyřešit otázku, zda daný přínos vznikne jednorázově, nebo krátkodobě, nebo zda bude vyvolávat další efekty po delší dobu.
Vznik dlouhodobých přínosů je spojen s následujícími investicemi:
· vklad do finančních aktiv hmotného a nehmotného charakteru (např. investice do informačního systému),
· vklad do finančního majetku (např. ve formě podílových účastí v podnicích),
· vklad do specifických forem investic (např. nákup cenných papírů).
Vznik jednorázového přínosuje spojen především s investicí do nákupu nového výrobního zařízení použitelného pouze u konkrétního typu produktu v kusové neopakované výrobě.
2. Úlohy nevyžadující vklady prostředků –je jich mnohem více, neboť souvisí zejména s tvorbou či obnovou výrobní kapacity, proto je mnoho rozhodovacích úloh spojeno právě s otázkami využití výrobní kapacity. Může se tedy jednat o:
· optimalizační úlohy (zvyšování objemu výroby, optimalizace sortimentu…),
· stanovení dolního limitu u doplňkových výrobků při nevyužité kapacitě,
· úlohy typu buď a nebo (zda vyrábět či koupit, zda pokračovat ve výrobě nebo ji zastavit…).
Cenová rozhodování –jsou nesmírně důležitá pro stanovení správné ceny. Jejich hlavním cílem je určení únosných nákladů při dané ceně, dále však určení ceny produktu při stávajících výrobních, zásobovacích, odbytových a dalších podmínkách.
Základním kritériem uplatňujícím se při konání rozhodnutí je především hlavní dlouhodobý cíl podniku, kterým je zpravidla zhodnocení kapitálu vloženého do podnikání (jinak řečeno rentabilita vložených prostředků). Pro některé firmy však může být rozhodujícím kritériem také likvidita, která však snižuje také zisk podniku. Ať už tak nebo tak, rozhodování by se ve firmě nemělo podceňovat. Jedině tak lze dosáhnout úspěchu.
Rozhodovací úlohy související s manažerským účetnictvím
Rozhodovací úlohy mohou mít dvojí charakter:
1. Úlohy, které vyžadují vklady prostředků –jestliže firma jedná o tom, zda někam vložit peníze, pak předpokládá, že ji daná investice bude poskytovat také určitý přínos. Je důležité vyřešit otázku, zda daný přínos vznikne jednorázově, nebo krátkodobě, nebo zda bude vyvolávat další efekty po delší dobu.
Vznik dlouhodobých přínosů je spojen s následujícími investicemi:
· vklad do finančních aktiv hmotného a nehmotného charakteru (např. investice do informačního systému),
· vklad do finančního majetku (např. ve formě podílových účastí v podnicích),
· vklad do specifických forem investic (např. nákup cenných papírů).
Vznik jednorázového přínosuje spojen především s investicí do nákupu nového výrobního zařízení použitelného pouze u konkrétního typu produktu v kusové neopakované výrobě.
2. Úlohy nevyžadující vklady prostředků –je jich mnohem více, neboť souvisí zejména s tvorbou či obnovou výrobní kapacity, proto je mnoho rozhodovacích úloh spojeno právě s otázkami využití výrobní kapacity. Může se tedy jednat o:
· optimalizační úlohy (zvyšování objemu výroby, optimalizace sortimentu…),
· stanovení dolního limitu u doplňkových výrobků při nevyužité kapacitě,
· úlohy typu buď a nebo (zda vyrábět či koupit, zda pokračovat ve výrobě nebo ji zastavit…).
Cenová rozhodování –jsou nesmírně důležitá pro stanovení správné ceny. Jejich hlavním cílem je určení únosných nákladů při dané ceně, dále však určení ceny produktu při stávajících výrobních, zásobovacích, odbytových a dalších podmínkách.
Základním kritériem uplatňujícím se při konání rozhodnutí je především hlavní dlouhodobý cíl podniku, kterým je zpravidla zhodnocení kapitálu vloženého do podnikání (jinak řečeno rentabilita vložených prostředků). Pro některé firmy však může být rozhodujícím kritériem také likvidita, která však snižuje také zisk podniku. Ať už tak nebo tak, rozhodování by se ve firmě nemělo podceňovat. Jedině tak lze dosáhnout úspěchu.